Spisovatel Karel Klostermann rád navštěvoval Javorník 
a okolní krajinu. Sem situoval děj řady svých románů a povídek. Byl iniciátorem myšlenky vybudovat na vrcholu Javorníku rozhlednu. Přínos Karla Klostermanna české literatuře přelomu 19. a 20. století spočívá především v tom, 
že tehdejším čtenářům objevil dosud neznámý svět Šumavy 
a Pošumaví. Svou realistickou tvorbou se tento spisovatel zařadil k předním reprezentantům české venkovské realistické prózy po bok tvůrcům jako byli Karel V. Rais, Alois Jirásek, Tereza Nováková, Josef Holeček aj. Literární dráhu začal německy psanými črtami a povídkami uveřejňovanými 
v časopisech a knížkou Bömerwaldskizzen. Další knihy psal již převážně česky.
    
Z jeho rozsáhlé tvorby jsou nejzávažnější romány a povídky 
z prostředí Šumavy. V nich přibližuje zapomenutý horský kraj 
na česko-bavorském pomezí, jeho drsnou krásu a těžký život jeho obyvatel od 60.let 19.století. Cestoval po Francii a Balkánu, nejraději však o prázdninách pobýval právě na Šumavě 
a v Pošumaví. Čtenářský zájem dodnes budí příběhy dřevorubců, vorařů, sklářů, pastevců, myslivců, hajných 
i pytláků. Klostermann osvědčuje své umění popisovat 
a charakterizovat postavy a z některých vytvářet přímo typy. Je také mistrem přírodních popisů a líčení. Jeho vzrušená 
a vypjatá líčení se blíží výpravným básním v próze. Karel Klostermann se řadí k nejplodnějším českým beletristům. 
Jeho českých prací, povídek a románů je asi 160.
   Dr. V. Horpeniak